3.Kapitola

24. prosince 2007 v 17:47 |  Společná povídka
Další dárek první byl 2 kapitola. Pěknýho Ježíška.

Už to byl rok co ji viděl naposledy. Ten večer byl pro něj zlomový. Od té doby už na nikoho nemyslel. Byl vzorný žák a už se nezajímal o žádnou holku na hradě. Všichni si mysleli, že se s ním něco stalo. A nebyli až tak od pravdy. Prostě se zamiloval, ale to nevěděl, co se přihodilo za ten rok.

Alex stála za chatkou a po tvářích jí stékali slzy. Nechtěla ho opustit, ale musela. Nebo by se mu něco stalo a to ona nemohla dopustit. Milovala ho a doufala, že jí někdy odpustí. A že se někdy sejdou. Uslyšela vrznutí dveří od chatky a potichu poslouchala. Až uslyšela jeho slova " I já tebe můj poklade." Po tvářích už jí slzy tekli proudem.
" Bože, proč ho musím opustit." Říkala si v duchu.
" Proč?" Byly to ty nejtěžší chvíle, které zažila.
Ještě tam chvíli stála a pak se přemístila domů. Tam ji však čekalo nepříjemné překvapení. Její dům byl vypálen a její rodina byla pohozena před domem a nad ním se vznášelo znamení zla, jako symbol moci toho ksichta Voldemorta. Jen se na to dívala a nevnímala nic kolem sebe. Ani neslyšela přemísťování. Někdo jí položil ruku na rameno a zvedl ji do náruče a přemístil se s ní.
Alex nevnímala několik týdnů. Ležela v Bradavicích na ošetřovně. Každý den za ní chodil děda a rmoutil se, proč se neprobere a nebude to zase ona. Ta veselá holka, kterou znal. To se však mělo změnit. Jednoho rána se probudila do krásného dne a byla nevýslovně šťastná. Nikdo to nechápal. Ale jen ti vyvolení věděli proč. Proč se stal ten zázrak. Alex byla těhotná.
Brumbál nejdřív vyváděl, ale pak si uvědomil, že by stejně nic nezmohl. Alex se přestěhovala do jedné části hradu, kde to bylo opatřeno mnoha kouzly, že ji tam nikdo nemůže najít. Za 9 měsíců se jí narodili dvě děti a to holčička a chlapec.
Když nastoupil Sirius do Bradavic tak se změnil. Toho si všiml i Brumbál. Už to nebyl ten záletník. Byl hodně zamyšlený a vždy čekal na dopis od jeho vnučky Alex. Věděl, že ji Sirius miluje, bylo to na něm znát. Ale nevěděl, že má děti, že má rodinu.
Ráno ji probudila skřítka kolem 5 hodiny ráno. Alex ji poděkovala. Převlékla se do uniformy, vzala si věci do školy a vydala se do svého pokoje za dětmi. Aby je nakrmila a dala je do opatrování dědovi, který si je oblíbil. A domluvil se s ní, že jí je pohlídá, když bude ve škole. Kolem 7 hodiny šla do velké síně. Kde ještě nikdo nebyl.
Mezitím v NČ (nebelvírské části)
U holek se právě probudila Lili a když zjistila, že její kamarádka není ve své posteli. Tak se převlékla, namalovala a šla do společensky, že ji tam najde. Ale ona tam nebyla. Sedla si do křesla a dívala se do ohně, když se začali trousit studenti. Lili si povzdechla a vydala se do Velké síně. Po cestě ji však dohnali Poberti a začali se jí vyptávat.
" Nazdar Evansová. Kde máš Johansovou?"
" Tak to nevím Pottere a odprejskni."
" Jak to že nevíš?" Sirius se zeptal se zájmem v hlase a taky se strachem.
" Prostě nevím. Ráno, když jsem vstala tak už tam nebyla. Asi bude ve Velké síni." A jak to dořekla, tak na ni někdo zavolal od nebelvírského stolu. Lili se tam podívala a uviděla Alex a hned se k ní vydala. Sirius se na ni podíval a jeho oči jakoby ožili. James se na svého kamaráda díval jako na blázna, to bylo po prvé za dlouhou dobu co se mu nějaká holka začala líbit. Lili už seděla u své kamarádky a už s ní diskutovala kde byla. Sirius se rozešel k nim a přisedl si k nim. Samozřejmě k Alex. James k Lili a zbytek naproti nim. Alex se na Siriuse podívala a zeptala se ho.
" A to vám dovolil kdo, aby jste si sem sedli?"
" No tak Alex, nebuď labuť." Řekl Sirius
" Já jo. Tak si dejte odchod jo." Sirius se na ní podíval, nechápal to.
Co se s ní stalo, tolik ji miluje a ona mu tak ubližuje. Alex se mu podívala do očí a v nich mohla vidět, jak jsou smutné a jde v nich vidět také láska, obrovská láska, kterou k ní cítí. Alex se odvrátila a myslela jen na jedno, aby mu mohla poslat myšlenku.
" Promiň mi to. Miluji tě. Přijdi dneska večer do komnaty nejvyšší potřeby, budu tam."
Sirius sebou cukl. Pak se na ni podíval a jen kývl hlavou, že rozumí. Před ni někdo položil rozvrh. Alex se na něj podívala a už vstávala a Lili taky. Měli totiž první hodinu lektvary.
Celý den proběhl v klidu. A blížil se večer a taky schůzka se Siriusem.
" Bože, já jsem nervózní." Vypadla jsem z NSM a vydala jsem se do sedmého patra ke KMP, prošla jsem 3 krát kolem zdi a v nich se objevili dveře, vešla jsem dovnitř a posadila jsem se do jednoho křesla, které tam bylo. Za chvíli odbíjela 8 hodina a v ten okamžik vrzli dveře a do nich stoupil Sirius. Podíval se po místnosti s když mě uviděl, jak sedím v křesle usmál se a v jeho očích začal jiskřit oheň.
Když jsem slyšela vrznout dveře otočila jsem se na něj ten jeho úsměv. Bože jak je krásný. Zvedla jsem se z křesla a chtěla jsem ho jít přivítat, ale on byl rychlejší. Už jsem byla v jeho náruči a líbali jsme se s takovou vášni. Bože bylo to nádherné. Po dlouhém polibku jsme si sedli do křesla. Tedy spíš Sirius já mu seděla na klíně a hlavu jsem měla opřenou o jeho rameno a povídali si. Ten večer jsem mu chtěla také říct, že máme spolu děti.
" Siriusi musím ti něco říct."
" Co ty můj poklade. Víš jak jsem rád, že jsi tady."
" Ano vím, ale je to důležité."
" Tak povídej, jsem jedno velké ucho."
" Winky?" Přede mnou se objevila skřítka.
" Co potřebujete Alex?"
" Prosím dones Emmu a Daniela."
" Ano hned." Sirius se na mě díval jako na cvoka.
" Co to mělo znamenat, jakou Emmu a jakého Daniela?"
" Počkej a pochopíš." Usmála jsem se na něj. Jak sem se usmála tak tam byla už Winky i s dětmi. Sirius se
na to díval jako tele na nové vrata.
" Siriusi, toto jsem ti chtěla říct. Pamatuješ na tu noc před rokem?"
" Bože, jak bych mohl zapomenout."
" No ono to nezůstalo bez následku. Otěhotněla jsem a toto jsou tvoje děti." Alex se na něj podívala Sirius se tvářil tak překvapeně, že mu spadla brada.
" Co-cooo? Počkej mi máme děti?"
" Ano"
" Bože Alex a já u toho nebyl. Promiň mi to lásko moje nejdražší."
" Nejsi naštvaný. Že jsem ti to neřekla?"
" Proč bych měl jsem šťastný jako blecha. Co bych si mohl víc přát. Poklade můj. Máme nádherné děti. Syna a dceru. Počkej tak proto jsi nebyla dnes v posteli?"
" Ano musela jsem se postarat o ty dva uzlíčky."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mozkomor Mozkomor | 27. prosince 2007 v 15:07 | Reagovat

Pěkná povídka, jak to natřela Voldymu, to byl fakt velkej smích:-)

Mám jen jednu připomínku - nechceš pokračovat ve svý povídce?

2 Vina Vina | Web | 27. prosince 2007 v 22:36 | Reagovat

Jistě, klidně si mě přidej, ta povídka je supr. Jsem ráda že se ti to líbí

3 Clare Clare | 28. prosince 2007 v 18:00 | Reagovat

pěkná povídka...  tak siriusek už má dětičky, jo? no jsem teda hodně zvědavá na pokráčko

4 Denisa Denisa | 3. ledna 2008 v 19:50 | Reagovat

suprový:-)

5 Jane245 Jane245 | Web | 3. ledna 2008 v 23:19 | Reagovat

pekne :) dobre napisane, len mam stale pocit, ze je to uponahlane :)

6 sara sara | 8. května 2008 v 10:11 | Reagovat

to je hezký já chci další kapči prosím

7 Verush;) Verush;) | Web | 17. června 2008 v 18:37 | Reagovat

chtělo by to pokráčko.... líbí se mi to

8 Svorka-Hanka Svorka-Hanka | E-mail | Web | 1. února 2009 v 16:47 | Reagovat

krásný!! fakt moc pěkný, úžasný a povedený...:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama